Regionální technologický institut je moderní strojírenské a technologické výzkumné centrum Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni, které bylo vybudováno díky finančním prostředkům z Evropského fondu pro regionální rozvoj – z prioritní osy 2: „Regionální VaV centra“ Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Budování centra započalo v první polovině roku 2011 a 1. července 2015 pak projekt Regionální technologický institut - RTI přešel do své provozní fáze. Ve vybudovaných laboratořích, zkušebnách a pracovištích je v současnosti zaměstnáno téměř 100 výzkumných pracovníků, kteří zde mají k dispozici nejmodernější experimentální, softwarovou a výpočetní techniku.

Aktivity výzkumného centra RTI jsou realizovány ve čtyřech výzkumných programech, které se specializují na výzkum a vývoj moderních konstrukcí vozidel včetně jejich pohonných systémů, výzkum a vývoj výrobních strojů včetně jejich modernizací, výzkum a vývoj tvářecích technologií a technologií obrábění.

Více informací o Regionálním technologickém institutu naleznete na  rti.zcu.cz.

Fakulta strojní a centrum RTI mají rovněž certifikovaný systém managementu kvality v oblasti „Vzdělávání, výzkum a vývoj v oblasti strojírenství včetně aplikací v průmyslové praxi“.

RTI se zaměřuje na navrhování a testování moderních konstrukcí strojů a zařízení a dále na výzkum, vývoj a optimalizaci strojírenských výrobních technologií.

Výzkum a vývoj je zaměřen na 4 hlavní výzkumné programy:

Výzkum a vývoj konstrukcí vozidel včetně pohonných systémů
Výzkum a vývoj výrobních strojů včetně jejich modernizací
Výzkum a vývoj tvářecích technologií
Výzkum a vývoj technologií obrábění

Jednou z hlavních aktivit je výzkum proudění průtočnou částí jednostupňové axiální turbíny. Na turbíně se provádí 2 základní typy měření.  Prvním je měření a vyhodnocení tzv. integrálních charakteristik ze statických tlakových odběrů, teplotních snímačů, informacích z dynamometru, který poskytuje údaje o krouticím momentu a otáčkách turbíny, a v neposlední řade z normalizované dýzy pro určení hmotnostního průtoku pracovního média. Na základě těchto dat je možné sestrojit charakteristiku turbíny, tedy průběh její obvodové účinnosti na bezrozměrném rychlostním parametru u/c.

Druhý typ měření je realizován pomocí dvou pneumatických pětiotvorových sond pro detailní měření proudových polí mezi rozváděcím a oběžným kolem. Sondy se ovládají pomocí krokových motorů traverzovacího systému. Zprůměrovaná data se pak vynášejí do grafů jako radiální závislosti na relativní délce lopatky.

V laboratoři studeného kelímku probíhá především výzkum v oblasti optimalizace při provozu pomocí fyzikálních měření a numerických simulací. Unikátní vybavení laboratoře studeného kelímku umožňuje provádět optimalizaci s cílem zajištění maximální účinnosti celého systému při tavení definovaného materiálu vsázky. V průběhu chodu studeného kelímku je možné měřit veškeré potřebné elektrické i neelektrické veličiny a tím testovat numerickými výpočty navržené optimalizace. Nedílnou součástí je numerické modelování fyzikálních pochodů ve všech součástech studeného kelímku i taveného materiálu při jeho chodu. Zejména vyšetřování elektromagnetického, teplotního, hydrodynamického a strukturálního pole.

Dále se výzkum zaměřuje na vysokoteplotní tavení materiálů na bázi oxidů kovů až do teplot nad 3 000 °C a na výzkum jejich materiálových vlastností. Unikátnost zařízení spočívá v jeho schopnosti dosahovat teplot taveniny nad 3 000 °C při její naprosté čistotě. Tyto vlastnosti umožňují orientaci na výzkum nových materiálů. Např. získávání speciálních keramických nanostruktur pro použití v průmyslových aplikacích, získávání monokrystalů pomocí řízené krystalizace pro výrobu elektronických čipů, či pro oblast výroby šperků, atd.

Aktuálních trendy z oblasti tavného svařování materiálů v energetickém strojírenství jsou hlavním tématem výzkumu žárupevných ocelí. V této oblasti pak nadále získáváme poznatky z výroby kvalitních a provozně spolehlivých heterogenních svarových spojů pro komponenty v klasické i jaderné energetice, přičemž vycházíme z ověřených metod, které jsou dále optimalizovány a dle potřeby a možností upravovány (modifikovány). Z výhodou je využíváno počítačové simulace procesů tavného svařování a tepelného zpracování programem SYSWELD s následným experimentálním ověřením.

Po materiálové stránce se jedná o spojování chromových ocelí  na bázi 9–12%Cr s nízkolegovanými ocelemi, které by měly být provozně namáhány až do 650°C, nebo o spojení 9–12% Cr ocelí s ocelemi s austenitickou strukturou. Jakost vyrobených svarových spojů je ověřována systematickými metalografickými a faktografickými rozbory s pořízením vybraných mechanických hodnot jakostí.